Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Rozpoznávání emočních stavů na základě analýzy řečového signálu
Čermák, Jan ; Atassi, Hicham (oponent) ; Smékal, Zdeněk (vedoucí práce)
Obsah této práce je zaměřen na klasifikaci emočních stavů s použitím neuronových sítí a klasifikátoru na bázi směsi Gaussových hustotních funkcí s využitím programu Matlab. Pojednává o problematice zpracování řečového signálu, z něhož byly extrahovány prozodické, spektrální příznaky a MFCC koeficienty. Práce se zabývá určením kvality jednotlivých příznaků a výběrem nejvhodnějších pro správnou klasifikaci emočních stavů. Pro určení emočních stavů byly použity dvě rozdílné metody. První metodou jsou neuronové sítě s různě zvolenými parametry. Druhou metodou klasifikace je použití smíšených Gaussových modelů tzv. GMM. U obou metod byla pro klasifikaci rozdělena databáze emočních promluv na trénovací a testovací skupinu. Při testování byla využita metoda nezávislá na mluvčím. Součástí práce je porovnání jednotlivých analyzovaných postupů, zobrazení a porovnání výsledků. Závěrem práce je návrh nejvhodnějších parametrů a klasifikátoru pro rozpoznání emočního stavu mluvčího.
Rozpoznávání emočních stavů na základě analýzy řečového signálu
Čermák, Jan ; Atassi, Hicham (oponent) ; Smékal, Zdeněk (vedoucí práce)
Obsah této práce je zaměřen na klasifikaci emočních stavů s použitím neuronových sítí a klasifikátoru na bázi směsi Gaussových hustotních funkcí s využitím programu Matlab. Pojednává o problematice zpracování řečového signálu, z něhož byly extrahovány prozodické, spektrální příznaky a MFCC koeficienty. Práce se zabývá určením kvality jednotlivých příznaků a výběrem nejvhodnějších pro správnou klasifikaci emočních stavů. Pro určení emočních stavů byly použity dvě rozdílné metody. První metodou jsou neuronové sítě s různě zvolenými parametry. Druhou metodou klasifikace je použití smíšených Gaussových modelů tzv. GMM. U obou metod byla pro klasifikaci rozdělena databáze emočních promluv na trénovací a testovací skupinu. Při testování byla využita metoda nezávislá na mluvčím. Součástí práce je porovnání jednotlivých analyzovaných postupů, zobrazení a porovnání výsledků. Závěrem práce je návrh nejvhodnějších parametrů a klasifikátoru pro rozpoznání emočního stavu mluvčího.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.